sobota 9. dubna 2011

Jak jsem se zamilovala do kabelek od Paula ...

Paul's Boutique - 61 Pounds

Paul's Boutique - 75 Pounds
Stalo se to už minulý rok, kdy jsem pořád místo psaní absolventské práce brouzdala po internetu, jen abych nemusela psát tu nudnou věc … Byla jsem rovněž zklamaná výběrem kabelek v pražských obchodech a tak mi nezbylo jiné, než obhlédnou zahraniční nabídku na internetu. Narazila jsem na značku Paul's Boutique. Nekonečná nabídka úžasných kabelek, peněženek, oblečení, a to vše za velmi přijatelné ceny. Byla jsem překvapená a hned jsem jednu nádheru toužila mít doma. Nebylo to tak jednoduché, jak se zdálo. Internetový obchod totiž neposílal zboží mimo České republiky ani na Slovensko!!! Jaká smůla … ale byla jsem chytrá a zapřemýšlela, jak pak to asi můžu udělat. Vzpoměla jsem si na mamčinu kamarádku, která bydlí v Anglii a nákupy jí nejsou cizí. Napsala jsem jí, jestli značku Paul's Boutique zná a zkusila se podívat po kabelkách v okolních nákupních centrech. Mimo to jsem jí poslala i odkaz na tu nejlepší kabelku, kterou jsem si vybrala … Za dva dny mi přišla od kamarádky odpověď:  „ kabelku jsem koupila, zítra ti ji posílám – měla by do týdne dorazit“ !!!! Měla jsem takovou radost asi jako nikdy – můj přítel nechápal :)) … A tak mi přišla poštou moje první pastelově růžová Maisy Large Paul's Boutique kabelka. Nejlepší na tom v tu dobu bylo, že v Praze jsem ji na nikom nikdy neviděla :) ….. a dnes? Po čtyřech měsících v Anglii se moje sbírka od Paula rozrostla o další tři úlovky … nedám na ně dopustit, ale už bych se měla krotit :)

Cože? ... aneb trošku exstravagantnosti na začátek :)


Alenka v říši divů :))

Vím, že na světě žijí lidé s různým vkusem, ale čeho je moc, toho je někdy příliš. Jsem v Londýně čtyři měsíce, pořád ještě patřím mezi ty - nováčky, kteří s otevřenou pusou hledí zděšeně na některé chodící individua, ale už to není tak hrozné :) Najde se jich tu spousty. Mezi ty korunované za uplynulou dobu patří dva z nich. Šok je slabé slovo … První individuum jsem potkala nedaleko svého nynějšího obydlí. Musím zdůraznit, že je to dobře situovaná oblast, kde bydlí velice movití lidé a na ulicích můžete vidět pouze normálně vypadající angličany … a proto, jsem byla zděšena, co, nebo koho jsem tuhle potkala na ulici. Sedl si vedle mě a kamarádky na protější lavičku a tak jsme měli výhled … v tu chvíli mi přestala chutnat i ta zmrzlina, kterou jsem držela v ruce. Byl to očividně muž – kolem 60 let, který se dost snažil vypadat jako žena. Přijel na starém kole v ultra krátké minisukni a titěrném tílečku s boty na podpadky. Jeho chlupatá hruď a neuvěřitelně výrazný make – up děsil lidi na každém kroku. Vlasy měl šedivé, dlouhé v copu na jednu stranu. Prostě katastrofa … nechápu, že někdo může takhle vyjít na ulici. Podotýkám, že zřejmě neměl spodní prádlo ...grrr
Zhnuseně jsme se zvedli a odešli rychle pryč …
Co se týče druhé osoby, které jsme dali přezdívku Alenka v říši divů, jsme potkali v Oxfordu. Zahlédla jsem ji nejdřív zezadu a myslela si, že je to hodně extravagantní mladá slečna … asi do té doby, než se otočila směrem ke mně … brrr … V prvním případě jsme sebou neměla fotoaparát, ale teď bylo na čase ho vytáhnout :) Můžete se podívat, že mladá slačna to opravdu nebyla … ale ten člověk měl očividně talent – celý den seděl pod stromem a maloval. Každopádně nevím, co chtěl svým outfitem ukázat :)

pátek 8. dubna 2011

Počátek toho, jak jsem se nechala unést a vytvořila blog o ... ( no vždyť se uvidí, o čem to nakonec celé bude ) :)

Přání k narozeninám od lidí, kteří mně v tu dobu znali měsíc :) ... To je to tak vidět? :)
Na úvod bych mohla napsat něco málo o sobě? Asi by to tak mělo být :) Jsem obyčejná módou a nákupy posedlá – k mojí smůle už né náctiletá zatím slečna, která se rozhodla zveřejnit svoje postřehy – o módě a podobných „drogách“ z půdy Spojeného Království, kde se nyní zdržuji po dobu několika měsíců. Země je to neuvěřitelně zajímavá, každý den můžete zažít překvapení, už jenom na té prosté ulici, především bydlíte-li v hlavním centru dění – v Londýně :) Moje počáteční šoky vystřídal obdiv a občas lehce otevřená pusa a velká úcta k lidem, které potkávám. Samozřejmě se to týká především toho, co mají na sobě. … ehm, nebo-li co spíš na sobě nemají, ale měli by :) Takže, jak se tady říká: „ Let's go start „